AKTUALITY

Konstrukce stavby

Každá stavba je ve své podstatě velmi složitý organismus, který je navržen pro svůj jedinečný účel dle jednotlivých konkrétních, mnohdy dosti specifických místních podmínek a požadavků jeho budoucích uživatelů. Skládá se z mnoha dílčích částí, kde každá plní nejen jediný účel, avšak mnohdy až několik specifických funkcí. V poslední době se ve vnímání jednotlivých staveb i jejich dílčích částí především ve vztahu k rostoucímu standardu na komfort bydlení a způsob užívání mnoho změnilo. Stavba, stejně jako její dílčí součásti, se systematicky dělí do několika základních technologických etap, které hlavně ve vztahu k výstavbě hrají svou osobitou a nezaměnitelnou roli.

Mezi základní nosné pilíře každého domu v tradičním slova smyslu patří zejména:

Založení stavby

Jedná se o konstrukce , které převádí tíhu vlastní stavby do podloží a zajišťují stabilitu domu jako celku. Z tradičních způsobu založení vycházíme z možnosti založení na základové desce, základových pasech nebo patkách či osobitých konstrukcích jako mikropilotách, (založení na vzduchovém polštáři) apod. Každý způsob založení si s sebou nese svá specifika, pro a proti. Založení každého objektu však musí prioritně vycházet ze statického hlediska tedy podmínek stanovených místem založení tj. na skále nebudeme zakládat stavbu na základové desce, na tekoucích píscích nebudeme zakládat běžným způsobem na pilotách. Tradiční založení na základové desce a základových pasech je nejběžnějším a také nejbezpečnějším řešením založení objekt. Mnohdy je však na založení běžného domu spotřebováno až přílišné množství materiálu s velkou zabudovanou vnitřní pracností a náklady na likvidaci těchto konstrukcí po dožití objektu jsou enormní. Subtilní konstrukce z patek a mikropilot jsou mnohdy nejšetrnější alternativou k místní půdě a původní geomorfologii, nabízí využití možnosti lepšího tepelnětechnické řešení objektu. Tento způsob se však nedoporučuje při stavbě svépomocí. Důležitým aspektem, který hraje nemalou roli při návrhu základových konstrukcí je vedle stanovení únosnosti zeminy, také výskyt radonu a výšky hladiny podzemní vody v podloží, dále výskyt jiných základových konstrukcí v blízkosti nově navrhovaného objektu apod.

Stěny obvodového pláště

V tomto případě se jedná o konstrukce, které nás primárně chrání před vnějšími nepříznivými vlivy jako je chlad a mráz, vítr, dešť apod. Vedle těchto utilitárních aspektů však často využíváme obvodovou konstrukci také pro přenesení zatížení z vyšších podlaží, konstrukcí stropů a střech. Důležitým, nezapomenutelným faktorem je vedle zajištění vhodných vnitřních podmínek pro užívání jako je teplo a vlhko, také podíl denního světla. Zároveň si musí každý uvědomit, že v mnohých ohledech člověk pracuje s aspekty, které jdou přímo proti sobě. Tím je například světlo vs. teplo tedy ekonomická snaha šetřit na vytápění, proti které jde normový požadavek na prosvětlení vnitřních prostor a větrání vnitřních prostor tj. přísun čerstvého kyslíku do místností a odvedení znečištěného vzduchu pryč z budovy. Nesmíme zapomínat na to, že obvodové stěny jsou vždy výrazným pohledovým prvkem, který nejen prvoplánově slouží svému uživateli, ale také který o svém obyvateli mnoho napoví. Pojetí obvodových stěn může být směrem dovnitř i ven v nekonečné desénové variaci - jak materiálovém, strukturovém, tak barevném provedení. Na stěnách domu se mnohdy nepřímo projeví duše jeho obyvatele-jeho vztah k přírodě, účelovost, pestrost života či jeho životního stylu.

Vnitřní příčky

Konstrukce blíže dourčující vnitřní dispozici domu se nazývají stěnami, příčkami či sloupy. Tyto vnitřní stěnové konstrukce vedle toho, že účelověji více dělí vnitřní prostor, jsou mnohdy nedílnou součástí nosné konstrukce domu. V současné době jsou trendem volně otevřené vnitřní prostory, kde jeden volně přechází v druhý, kdy se vnitřní prostory zbytečně nedělí a neplýtvá se vnitřní plochou pro její zbytečné zastavění stěnami. Nesmíme zapomenout, že i vnitřní příčky by měly splňovat určitá mnohdy velmi přísná kritéria- jako jsou akustické, teplotní, vlhkostní, akumulační a požární požadavky. Ačkoliv vnitřní příčky vypadají na první pohled velmi jednoduše, mnohdy si neuvědomujeme kolik nejrůznějších kabelových a trubkových vedení, které se starají o náš komfort, v sobě obsahují. Určité prostory si však na základě svých specifických provozů bez jejich vymezení stěnami nedokáže ani představit. Takovými jsou především koupelny a WC.

Stropní konstrukce

Tyto konstrukce u vícepodlažních staveb vrstvením jednotlivých podlaží navyšují užitnou hodnotu stavby i samotného pozemku. Jedná se především o vodorovné konstrukce, které leží nad dispozicí a zároveň nám neposkytují střechu nad hlavou. I na tyto konstrukce jsou vznášeny mnohdy velmi přísné požadavky. Vedle statické únosnosti a její použitelnosti těchto konstrukcí hraje při návrhu významný vliv také akustika, ale třeba i požární požadavky.

Střecha

Konstrukce střechy se skládá z nosné střešní konstrukce a jejího zastřešení, tedy jakého si střešního pláště. Primárně nám střecha slouží tak, že nás chrání před nepříznivými venkovními klimatickými podmínkami tedy především deštěm, zimou a větrem. Střecha taktéž může vypadat na tisíc způsobů. Výsledná její podoba je vždy otázka názoru, priority a citu nejen klienta ale i architekta. Střechu můžeme mít tradičně se šikmými plochami-sedlovou, valbovou, pultovou nebo plochou tvořenou stropní konstrukcí osazenou přímo izolací proti vodě a chladu či teplu. Šikmé střechy jsou tradičním řešením, které je bližší především venkovskému prostředí. Jejich provádění není tak rizikové na chybu lidského faktoru, v mnohých ohledech ji může zvládnout každý zručný člověk. Problematická je však užitná hodnota vnitřních podkrovních prostor vztažená především na jejich horší zaříditelnost. Donedávna ne nadarmo byl podstřešní prostor určen spíše pro jiné využití (jako sušení ovoce, sena, skladovací prostor) než bouchání se o šikminy. Zároveň je pravdou, že pulty šikmých střech lze esteticky vhodně vybavit dnes tak zevšednělými solárními panely nebo fotovoltaikou. Podoba střechy vedle jejího základního tvaru může být různorodá, od tradičních skládaných střešních krytin červených odstínů až po lesklé metalické šupinové krytiny, vláknocementové vlnovky až po čím dál populárnější zelené střechy s pestrými travinami.

Vnější zateplení domu

V současnosti velkým nekonečně diskutovatelným fenoménem nejen při výstavbě nových, ale také při rekonstrukci starých objektů je jejich osazování samostatným vnějším zateplujícím pláštěm. Jeden logický energetický pohled mluví o tom, že celá vnější obálka domu by měla být celoplošně bez vyjímky osazena tepelnou izolací. Jakékoliv slabé místa, prostupy jsou nežádoucí! Na výběr máme z několika možných řešení. Tepelná izolace při vnitřním líci obvodového pláště je pro naši klimatickou oblast a řešení tepelných mostů nevhodná. Ve vztahu k možnému budoucímu dodatečnému osazení objektu další vrstvou tepelného kabátu se jeví nejlépe, při zamezení slabých tepelných mostů instalace tepelné izolace dovnitř stě. Nejběžnějším řešením je instalace samostatného tepelně izolačního pláště na vnější líc budovy. Na výběr máme kontaktní zateplovací systémy tzv. ETICS s polystyrénovým, minerálním nebo ekologickým(z organických materiálů) tepelně izolačním jádrem. Toto řešení je běžné při pojednání stěn v omítce. Ostatní varianty především ve skládaných vnějších stěnových krytinách tj. v dřevěném či jiném obkladu jsou řešeny v tzv. provětrávané předsazené fasádě. Veškerý návrh vnějšího zateplení domu se musí dělat zodpovědně ve vztahu k výsledné podobě objektu, řešení jednotlivých detailů a jeho slabých míst, s neustálým vědomím na cenu tohoto systému, jeho požární vlastnosti a vliv na vnitřní mikroklima.

ing. arch. David Vašíček, H.L.C.